Zpětná vazba

Ráda bych poděkovala všem učitelům ve škole Adélce za příjemné, uvolněné a zároveň inspirativní prostředí, které žákům poskytují. Opravdu málokdy se stane, že pro Gábinku přijedu a ona chce jít domů. Nejsou to ale jen děti, kvůli kterým se jí ve škole líbí, už první týden prázdnin říkala, že se jí stýská po kamarádech a učitelích. Je opravdu skvělé, že učitelé v Adélce přistupují k dětem přátelsky, nepovyšují se, ale zároveň umí děti vést a vzdělávat. Je mi jasné kolik času a energie stojí připravit různé projekty, výlety, kroužky, atd. Jako velmi pozitivní vidím i to, že děti ve škole nemají, resp. nepoužívají mobilní telefony. Jsem toho názoru, že na základní škole jsou zcela zbytečné - a je krásně vidět, jak se děti umějí zabavit, když jsou venku, hrají si, vymýšlí, poznávají...
Gábinka se ve druhé třídě zúčastnila třech "větších akcí" - Ešonokrk, lyžák a kánoe - a kromě spousty zážitků, se vždy vrátila samostatnější a řekla bych i hrdá na to, co tam všechno zvládla. Je skvělé, že právě na těchto akcích se děti baví napříč všemi ročníky. (Vzhledem k tomu, že kamarádky v Gábinky věku na tyto akci nejezdí, tak jí vlastně ani nic jiného nezbývá - ale já to vnímám jako pozitivum-)). Mladší děti se mohou něco naučit od starších a starší se zase učí pomáhat těm mladším. Podobně tak vnímám i různé projektové činnosti, dny dětí atd., kdy děti musí spolupracovat ve skupinkách různě starých dětí. Měla jsem minulý týden radost, jak se Gábinka postavila k jedné "rozepři" menších dětí, kdy se snažila situaci spravedlivě a trpělivě vyřešit. Věřím, že i to je vliv školy Adélky (doufám tedy, že i nás rodičů).
Gábinka má také ráda určitý řád. Vím, že dny, kdy probíhá pravidelná výuka jí vyhovují. V druhém pololetí jsme se trochu učili i spolu doma (hlavně matematiku) a myslím, že ji to velmi prospělo. Chápu váš přístup, že úkoly doma dělají děti na dobrovolné bázi, přesto bych někdy uvítala, kdyby děti občas přece jen nějaký úkol/povinnost ze školy dostaly. Ale to jen na okraj.
Nakonec bych také velice ráda poděkovala všem v MŠ Adélce. Karolínka neměla vůbec lehký začátek, takže si velice vážím trpělivosti a citlivého přístupu Aleny, Terezky a Lenky. Nedovedu si představit, jak bychom první složité měsíce řešili ve státní školce. Teď už se Karolínka každý den do školky těší. I zde mají děti příjemné prostředí a prostor pro svůj rozvoj. Děkujeme!
Přeji krásné léto a v září na viděnou.

Natálie Vaňková